Česká republika určitě splní cíl EU z Pařížské dohody – snížení emisí skleníkových plynů o 40% do roku 2030 oproti základu roku 1990. Pro rozvoj “Obnovitelných zdrojů” máme v ČR omezené možnosti a tyto “nespolehlivé zdroje” musí být vždy 100% zálohovány.

Členové spolku podporují zahájení debaty o konci uhlí v ČR, protože brzy dojdou vytěžitelné zásoby hnědého uhlí v prostorech, kde existuje elementární politický konsensus s těžbou uhlí (platné limity, souhlasná stanoviska EIA, platná nebo reálně dosažitelná Povolení hornické činnosti, vyřešené konflikty zájmů). 

Situace v EU bude Českou republiku nutit ke stanovení jasného termínu ukončení používání uhlí v energetice.

Podporujeme, aby těžba hnědého uhlí nebyla ukončena zbrkle a bez předchozího nalezení náhradního spolehlivého a bezpečného zdroje energie, která bude za ceny, které si může česka ekonomika a obyvatelstvo při udržení sociálního smíru dovolit. 

Podporujeme, stejně jako většina obyvatel obcí z okolí uhelných dolů, ve Státní energetické koncepci navrzenou cestu vybudování nových jaderných elektráren. Jestliže mají být dle vyjádření MPO nové jaderné elektrárny hotovy někdy v horizontu 2040, pak i ukončení těžby hnědého uhlí může být až někdy kolem tohoto roku. Komise v SRN stanovila konec uhlí v Německu na rok 2038 a ČR nemůže být v tomto směru rychlejší. 

Obnovitelné zdroje musí být vždy zálohovány, buď jinými fosilními zdroji (plyn), nebo akumulačními systémy. Pro obojí řešení zálohy OZE i pro samotný nárůst obnovitelných zdrojů je místo v katastrech obcí, kde se dnes uhlí těží a využívá, i v jejich nejbližším okolí. Hlavním důvodem je prokázaná akceptace obyvatelstva s energetickým podnikáním, která je jinde výrazně menší, dalším významným faktorem je infrastruktura, jak plynových sítí, tak vedení vvn a vn, jejíž budování “na zelené louce” je všude v EU složité, jak ukazuje příklad SRN a tamního velkého odporu proti budování přenosové sítě SuedLink. 

Spolek KONEC UHLÍ je připraven podporovat rozumný výsledek práce tzv. Uhelné komise v ČR, pokud se ve svém výsledku přiblíží tomu, k čemu dospěla obdobná komise v Německu (Komise pro růst, zaměstnanost a strukturální změnu). To znamená:

1) Kompenzace pro regiony a zejména obce, kde bude předčasně ukončena současná ekonomická aktivita, která přináší obcím prospěch. V SRN tyto kompenzace dosáhnou 40mld €. U nás je těžba hnědého uhlí oproti SRN zhruba 1/4 a tak by kompenzace měly být až 10 miliard € (250 miliard korun). Významná část by měla být získána z prostředků fondů EU.

2) V tom musí být zahrnuta podpora rozvoje infrastruktury (dálnice, rychlostní železnice) a nového podnikání v postižených regionech a v obcích tak, aby výnosy nového podnikání nahradily existující velmi prospěšné aktivity stávajících energetických subjektů, z nichž mají okolní obce přímý užitek ve formě daní z nemovitosti, odvodů za dobývací prostor, odvodů za vydobytý nerost, přijmy z politik společenské odpovědnosti, peníze z darů a z reklamy.

3) V SRN se počítá při rychlejším než plánovaném odstavování uhelných zdrojů s náhradami podnikatelským subjektům a i u nás musí tento právní princip být brán na zřetel.

4) Při úvaze o rychlejším než přirozeném ukončení těžby hnědého uhlí musí být řešena zejména otázka zaměstnanosti, protože na jedno pracovní místo v těžbě uhlí jsou přímo navázána další 3-5 pracovní místa v dalších sektorech místní i celostátní ekonomiky. 

Spolek KONEC-UHLÍ je připraven konstruktivně s členy uhelné komise i s ministerstvy životního prostředí i průmyslu a obchodu komunikovat a spolupracovat.